Elegance každým pádem

Být ženou není v dnešním mužském, dosti agresivním světě snadné. Žena musí chtě nechtě na mnoha pracovištích vystupovat jako mužský. Jistě i proto občas zatouží být opravdovou ženou, být dámou. Kdo jí ve splnění její touhy nejlépe pomůže? Jeho veličenstvo Klobouk!

Kloboukové desatero:

barva klobouku má být v harmonii s barvou šatů, v odlišné barvě jsou pak boty a kabelka

barva klobouku má být totožná s barvou bot a kabelky, v odlišné barvě jsou pak šaty

na běžné nošení na procházky, do práce nosíme klobouk bez zbytečných ozdob

na společenskou událost nosíme klobouk více nazdobený

na koncert či do divadla bývá klobouček tak malinký, aby přes něj dobře viděli sedící za námi

jdeme-li jako doprovod na svatbu, myslíme na to, aby náš klobouk nepřitahoval více pozornosti než nevěsta

na dostihy neseme na hlavě opravdové umělecké dílo

žena malého vzrůstu se musí vystříhat klobouku s velkou krempou – opticky by ji ještě zmenšila

dáma silnější postavy raději na malou krempu zapomene – korpulentní figuru by jí zvýraznila

žena nechává klobouk na hlavě všude (kromě doma!). Existují dvě situace, kdy je nevhodné, ba přímo směšné mít ho na hlavě: když tančí nebo když vláčí nákup v igelitových taškách…

Nosíte někdy klobouk? Proč ano, anebo proč ne? Napište nám o tom v diskusi pod článkem!