Velké či malé písmeno, toť otázka…

Psaní velkých písmen patří k nástrahám češtiny, do které občas padá každý z nás. Není od věci si proto pravidla trochu připomenout, abychom si osvěžili už vyvanulé vědomosti ze školních lavic a zároveň nepropásli i nové trendy naší mateřštiny.

Píšete někomu dopis či e-mail a nejste si jisti, zda dotyčného oslovovat velkými či malými písmeny? Vám nebo vám, jak je to správně? Jsou pravidla jednoznačná, nebo záleží na tom, koho oslovujete? A jak je to se souslovnými vlastními jmény? Píše se Velký vůz či Velký Vůz? A co jména ulic? Sejdeme se na Můstku nebo Na Můstku?

Místo pravidla špetka psychologie

Možná vás udiví, že pro písemné oslovení neplatí jednoznačné, striktní pravidlo. Jinými slovy: pokud adresátovi vykáme, neznamená to, že  musíme psát Vy, s Vámi či o Vás. A platí to i obráceně: tykáme-li si s ním, nemusíme jej  automaticky oslovovat malým písmenem. Záleží totiž na tom, jaký máte k adresátovi vztah a jaký má vztah on k vám. Velkým písmenem ve tvarech Vy, Vám, Vaše apod vyjadřujeme nejen zdvořilost, ale také úctu. Použijeme ho tedy při psaní úředního nebo jiného oficiálního dopisu, a to i při oslovení více lidí. Velké písmeno zvolíme i při oslovení člověka, s nímž si normálně tykáme v případě, posíláme-li mu blahopřání k narozeninám či k jiné slavnostní příležitosti.

Vážený pane, děkujeme Vám za Váš dopis a chtěli bychom Vás informovat o kladném vyřízení Vaší žádosti.

Milý příteli, přejeme Ti k Tvým 30. narozeninám vše nejlepší.

Vážení zákazníci, děkujeme Vám za důvěru, kterou jste v nás v tomto roce vložili.

Malé písmeno v oslovení píšeme, pokud máme k adresátovi blízký vztah. Ale pozor, ani v tomto případě nejde o pravidlo. Záleží na tom, zda je celkový tón našeho dopisu formální či neformální. Příteli asi napíšeme zdravím tě, dívku, s níž jsme se před půl rokem rozešli a teď ji písemně žádáme o vrácení půjčených knih, spíše oslovíme formálnějším prosím Tě.

Vedle dopisů a e-mailů existuje další dosti velké množství textů, v nichž se na někoho obracíme. Jde např. o letáky, nápisy na výrobcích, o návody či propagační materiály. Ani v tomto případě nemusíme dodržovat nějaké zásadní pravidlo a velké či malé písmeno je správně. Platí však, že velké písmeno v zájmenných tvarech vyjadřuje solidnost a formálnost, což mnozí adresáti ocení. Jiní naopak dají přednost oslovení malým písmenem, působící více přátelsky a neformálně. Jak vidno, v těchto a podobných případech má před přísnými pravidly přednost široká škála mezilidských vztahů a jisté poradní slovo má i psychologie.

Potíže s vlastními jmény

Divíte se? Vždyť s vlastními jmény nemůže být problém, pravidla jsou jednoznačná, takže věc je jasná! Ano, u jednoslovných vlastních jmen je to jasné, nikdo přece nenapíše Morava s malým m, Petr s malým p nebo Evropa s malým e. Ale u vlastních souslovných jmen někdy váháme, a proto si zapamatujeme, že zpravidla bývá velké pouze první písmeno. Čili: Organizace spojených národů. Malý vůz, Spojené státy americké, Nový rok.

Vlastní jména, která jsou součástí sousloví píšeme s velkými písmeny. Např.: Malá Asie, Spolková republika Německo, Kostelec nad Černými lesy, Česká Skalice. Pokud je na začátku souslovného pojmenování obecné jméno druhové, píše s s malým písmenem. Tedy: ulice Svatopluka Čecha, stanice Můstek, okres Písek. Totéž platí u prohozených slovních spojeních: Severní moře, Biskajský záliv, Karlův most, Balkánský poloostrov.

 Začíná-li slovní spojení předložkou, je předložka a následující slovo velké, a to bez výjimek. Takže: ulice K Domkům, hostinec U Dvou slunců, ulice Na Můstku, vinárna U Zlaté konvice.

Víte, kde bydlíte?

S názvy ulic je to podobné. Pokud je jejich název jednoslovný, žádný problém:

Bratr bydlí v Krátké ulici.

Sídlo naší firmy najdete v ulici Argentinské.

Jak se dostanu do Bezručovy ulice?

Ve víceslovných názvech ulic píšeme vždy v prvním slově názvu velké písmeno. U dalších rozhoduje, zda jde o jména vlastní (názvy osob, zvířat, věcí) nebo obecná. Příklady: ulice Generála Svobody, náměstí Karla Jaromíra Erbena, ulice Za Hlavním nádražím, ulice Na Dlouhém lánu.

Mnohým lidem dělají potíže názvy ulic začínající předložkou. Jednotné pravidlo říká, že pokud název ulice začíná na předložku, píše se velké písmeno jak v předložce, tak v následujícím slově. Čili: ulice Ke Stírce, ulice Nad Propastí, ulice U Kina Mír, ulice Nad Popelkou, ulice Za Ohradou, ulice Na Staré chmelnici, ulice U Staré pošty.

Pokud název obsahuje další slovo, řídíme se všeobecnými pravidly o psaní velkých písmen – jde-li o vlastní jména, píšeme velké písmeno (U Kina Mír), jestliže jde o jméno obecné, píšeme písmeno malé (U Krátké pěšiny).

Jak je to s číslovkami?

V tomto případě je pravidlo také jednoznačné. Začíná-li název číslovkou napsanou slovy, píšeme velké písmeno: ulice Sedmnáctého listopadu, náměstí Dvacátého osmého října. Pokud název začíná číslicemi, nepíšeme velké písmeno: ulice 17. listopadu, náměstí 28. října.    

Zdroj: časopis Popularis

Foto: archiv