Můj „MILOVANÝ" VODAFONE

Vždycky jsem si myslela, že můj první a současně i poslední mobil bude fungovat pod hlavičkou Vodafonu. Bývali tam ochotní a příjemní i k nám, starším ročníkům, jenže doba spěchá někam do pryč, zřejmě všude a slůvko – bývali, je na místě.

Nervózní mláďata, drmolící informace, tvářící se na facku, když nereagujete dostatečně pohotově. Co se divíte? Zdržujete, protože potřebují obsloužit co nejvíc zákazníků a získat právě tolik bodů, o které si esemeskou jejich zaměstnavatel řekne téměř v okamžiku, kdy z provozovny rádi odejdete.

Ale po pořádku, jinak byste se vlastně ani nezasmáli. Brát tyhle dialogy vážně, je vám smutno a patříte k těm, co říkají: Bože, kam ten svět spěje?! Bohužel posledních pár let si často i jadrně v duchu odpovíte. A není to: Kam ho nasměrujete.

Jenže pak se stane, že vám přijde zpráva SMS, že jste špatně vyplnili žádost o převod čísla na jiný účet a máte poslat novou. Zavoláte dámě, která vám dala vizitku v domnění, že řekne, jak postupovat, ale všechno je jinak. Vynadá vám, protože ji voláte v den, kdy má volno, což nemůžete tušit a dá befel, ať si zavoláte na zákaznickou linku. Rozhodnete se za ní zajít osobně. Nemá čas, ale ujme se vás jiná. Té dáte nový vyplněný formulář, který ona zkontroluje, řekne, že je v pořádku. Odcházíte docela spokojeni.

Jenže pak nastupuje druhé – jenže, kdy za dalších 14 dnů vám přijde nová SMS, že máte opět špatně vyplněnou žádost, abyste ji opravili. Nechápete, protože i ta druhá prošla kontrolou na provozovně Vodafonu. Jen vám pomalu dochází trpělivost, protože tuhle „transakci“ se marně snažíte uskutečnit druhý měsíc.

Bohužel jste odkázáni na momentální náladu a chuť mladých lidí vám skutečně pomoci vaši žádost konečně vyřídit. Držte palce, abych se toho dočkala dřív, než nevydržím v klidu, vylítnu a za blbost a neschopnost jiných dostanu pokutu.