Je dnes hlavou rodiny muž, nebo žena?

Časy se mění, staré přísloví, že hlavou rodiny muž, už dnes tak úplně neplatí..Fakticky je to totiž žena, protože ta často rozhoduje o tom, co se nakoupí, jak se vymaluje a zařídí byt a kam se pojede na dovolenou.

V posledních dekádách se česká společnost, její hodnoty a principy mění. Ještě před nějakými padesáti lety vládl rodině pevnou rukou muž. Ten dnes sice také zatím třímá v ruce pomyslné žezlo, ale už víceméně symbolicky.

Podle průzkumu jsou úklid, vaření nebo nákup potravin doménou ženy, zatímco muži zajišťují nejrůznější opravy, shánějí řemeslníky a vybírají spotřebiče a elektroniku. I zde je však patrný lehký posun, protože vaření má na starost 18 %  a 27 % mužů pak běžně nakupuje potraviny. Třetina žen zase rozhoduje o tom, jakou televizi či lednici si rodina pořídí.

Jsou to ženy, které ovládají všechny rodinné smysly – chutě, vůně, zrakové vjemy, ony také většinou uklízejí, vaří a zařizují a zútulňují domácnost. Muži pak mají na starost praktické věci, ale i zde se už tyto povinnosti dělí mezi ně a jejich něžné polovičky. Více než polovina žen totiž v současnosti rozhoduje o tom, jak moc a za co bude rodina utrácet. Téměř 60 % žen vybírá dovolenou a většina (tři čtvrtiny) rozhoduje, koho pozvou na návštěvu.

Dříve měly ženy pečovat o blaho svých mužů

Stojí za to připomenout, jak vypadalo rozdělení rolí dříve. Podle výňatku ze středoškolské učebnice Hospodaření v domácnosti z poloviny minulého století, který koluje na sociálních sítích, se ženy měly starat především o blaho svého manžela. Ten byl hlavou rodiny, která ji svou prací zabezpečovala. Proto měla být manželka na návrat svého muže z práce vždy perfektně připravená. Měla mít hotové jídlo, „protože většina mužů se domů vrací s prázdným žaludkem a dobré jídlo je součástí tolik potřebného vroucího přivítání“. Žena měla být svěží a upravená, domácnost měla mít uklizenou. Připravené na příchod tatínka měly být také děti. Ty měly být umyté, učesané a podle potřeby převléknuté. „Jsou to vaše malé poklady a dotvoří příjemnou atmosféru jeho návratu.“ Manželka měla také minimalizovat hluk v domácnosti. „V době jeho návratu vypněte pračku, vysavač. Přimějte k tichosti také děti.“ Rozhodně se nedoporučovalo vítat manžela stížnostmi a problémy. „Udělejte mu pohodlí – může se natáhnout do pohodlného křesla nebo si lehnout v ložnici. Naklepejte mu polštář a nabídněte mu, že mu sundáte boty.“ Podle učebnice pak také žena měla svému manželovi naslouchat a večer se přizpůsobit jemu.

Ano, taková pravidla soužití jsou už pro nás dnes nepřijatelná a směšná, ale ono se tehdy nebylo čemu divit: matky bývaly v domácnosti a otec rodinu živil. Tehdejší ženy neměly na práci nic jiného než sebe, domácnost a děti. A možná se po tom některým ženám i dnes stýská. Netouží snad zlatokopky alias budoucí „matky taxikářky“ po něčem podobném? Usadit se do honosného sídla, rozvést děti do školek a pak kafovat a šopovat v nákupních galeriích za manželovy prachy.

Eva Malá

Foto: archiv