Táto, jsme tvoje děti! Proč na nás neplatíš?

Strastiplné vymáhání alimentů na společné děti dělá z mnoha nezoufalek zoufalky. To se stalo i paní Haně, která už několik let marně bojuje s dlužníkem i státními úřady. Nastal čas tuhle nepříjatelnou situaci, v níž se ocitá čím dál více žen, společnými silami změnit.

Čtyřicetiletá Hana pořád čekala, že jednoho dne se její muž změní. Po několikaletém přemýšlení, beznaděje, zoufalství, pocitu nedůležitosti a ponižování se však rozhodla začít jednat. Už kvůli svým dětem, které její manžel nešetřil a stávaly se svědky otcových výbuchů a urážek jejich mámy. Hanka našla odvahu, podala žádost a za půl roku bylo jejich manželství rozvedeno. Děti zůstaly v péči matky a otcovi byla vyměřena částka výživného. Nijak zvláštní příběh, že? Ale pozor, on teprve začíná. A pokračovat až do doby, dokud se nebudou děti schopné samy uživit…
 

Počítala každou korunu, ale s úsměvem

Po rozvodu žila Hanka s dětmi v klidu, užívala si pocitu důležitosti, že se dokázala oprostit od člověka, který si jí nevážil. Samozřejmě, že finanční stránka pro její poloviční rodinu, teď byla na ní. Ona se musela starat ve dne v noci o děti, ráno jít do práce a večer, když děti usnuly, zase pracovat. Ale nestěžovala si, věděla, do čeho jde. Měla přesně naplánované, kam které peníze půjdou, samozřejmě počítala s pravidelným příjmem, do kterého počítala i výživné - když bylo stanoveno soudem. Jenže se přepočítala. I když soud něco přikáže, ve skutečném životě to nemusí platit.

Dlužit dětem nebudeš!

Výživné nejdříve začalo chodit se zpožděním. Když bývalý manžel viděl, že se vlastně nic neděje, když peníze chodí později, přitvrdil. Peníze posílal jednou za 3 měsíce a to poslal třeba jen pětistovku, i když měl posílat na každé dítě měsíčně 1500 Kč. Takže zatímco dluh narůstal, on si z toho hlavu nedělal. Jenže Hanka si to nenechala líbit. Nejdřív procházela internet, pročetla odborné články, diskuze, názory, rady a pak se rozhodla. Podá exekuci. Se všemi dokumenty, které k tomu potřebovala, začala obíhat úřady. Konečně se zadařilo a exekuce byla podána. Tak, oddechla si Hanka, zanedlouho bude všechno v pořádku.

Ale já jsem na pracáku
Ale ouha, vyvstal problém, otec byl totiž registrován už několik let na úřadě práce a bere dávky v nouzi. Zdravý a silný třiačtyřicetiletý chlap že si několik let nemůže najít práci? Co to je za blbost? Vždycky přece tvrdil, jak nenávidí nefachčenka. Jenže ono je to samozřejmě jinak – on pracuje, ale načerno, což si Hanka nechala zjistit přes známé. Takže ona, která dře od rána do večera a ještě se stará o děti, přispívá vlastně svými daněmi na otce svých dětí, který nepracuje, je na dávkách, a samozřejmě si vydělává načerno.

Něco málo ti pošlu

Hanku to tak vytočilo, že na něj podala trestní oznámení. Strávila tam několik hodin, než to konečně sepsali. Jaké bylo ale její rozhořčení, když u svého zaměstnavatele zjistila, že se policie zajímala o ni, jakou má morálku apod. Jak souvisí její pracovní morálka s tím, že jí exmanžel neposílá soudně stanovené výživné na děti? No nic, překousla to a čekala…Asi do měsíce byl exmanžel předvolán na policii, kde ale samozřejmě sehrál divadlo. Posypal si hlavu popelem, vymluvil se na těžkou osobní situaci a kajícně slíbil, že všechno doplatí. Mezitím poslal na Hančinu adresu minimální částku a ono to stačilo. Už nevadilo, že dluh se vyšplhal do desítek tisíc, poslal přece 500,- Kč, to stačí. Trestní oznámení vyšlo vniveč a on určitě nabyl dojmu, že se mu už nic nemůže stát, protože naše zákony mu pomáhají a chrání.

A najdu si práci

Nicméně se začalo blýskat na lepší časy, exmanžel si totiž našel regulérní zaměstnání. Jenže ono to papírování chvíli trvá, takže než se domluvil soud s novým zaměstnavatelem, první i druhá výplata mu šla celá do kapsy. Pak konečně, po několika měsících přišla Hance na účet o něco vyšší částka  - celé 3 000Kč!  Sice to nebylo splácení mnohatisícového dluhu, ale aspoň platil pravidelně každý měsíc. Zaplaťpánbůh, oddechla si Hanka, hrdá na to, že se jí podařilo domoci aspoň částečně práv svých dětí.

A pak z toho onemocním

Jenže po třech měsících se částky zase začaly snižovat. A pak nepřišlo nic. Zoufalá Hana se snažila zjistit, kde otec jejích dětí bydlí, prý se přestěhoval. Nikdo neví kam. A pak dostala úřední dopis od sociálky o změně povinného, který má platit. Její exmanžel dlouhodobě marodí…. Bylo jí do smíchu i pláče zároveň. Pochopila, že otec jejích dětí udělá všechno proto, aby nemusel dluh splatit.  A boj o vymáhání alimentů a dlužné částky vzdala.  Nemůžeme se jí divit, ztratila chuť i sílu bojovat s nezodpovědným otcem i s větrnými mlýny našich úřadů.

Už nebudeme mlčet!

A protože matek malých, ale i větších dětí v podobné nezáviděníhodné situaci je opravdu hodně, Asociace neúplných rodin sepsala petici, jejímž podpisem můžete pomoci, aby byl zahájen legislativní proces na zavedení účinných nástrojů pro vymahatelnost výživného pro děti. Petici najdete na www.spravedlivealimenty.cz

eh

Foto: SXC.hu